6.díl
„Tak tohle jsi nemusela!“ vykřikla jsem rozhořčeně, protože tohle mě fakt dodělalo. „Co jako!? Já jsem mu jen řekla, co si o něm myslim!“ nesouhlasila se mnou máma. „Mami, já už tady nebudu! Nesnáším tě!! Odstěhuju se, abys věděla!“ prostě jsem se rozhodla!
„No tak to se nemusíš obtěžovat! Stěhuju se já, abys měla celej volnej barák na ty svý mejdany!!!“
„Ale mami já nepotřebuju, abys mi udělovala nějakou milost, ale stěhuju se! Klidně se taky odstěhuj je mi to fuk!! Uzavřela jsem.
Marek tam stál, jak přitroublej a čuměl na nás.
To mně uplně dožralo a já se neudržela a řekla mu: „Co ty tady čumíš? Ty lháři!!!!“ odcházela jsem.
Počkej holčičko! Kam si myslíš, že jdeš??!!!“ zařvala . A le já jí uplně ignorovala a stejně odešla...
Máma odjela neznámo kam...
Marek za mnou přiletěl a hned na mně: „Miláčku, ty jsi slyšela ten rozhovor viď? Nech si to vysvětlit!“ prosil, ale já si stála pevně za svým. „Nepotřebuju nic vysvětlovat. Prostě jsi mi lhal, to je všechno!!“ převlékla jsem se a šla...(jak jste si určitě všimli, mám novej účes)
On jenom němě stál a zíral...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ